Ráno

1. března 2018 v 8:12 | Terez
Zdravím ♥
Dnes jsem vstala poměrně brzo na to, že mám školu až od 11. Normálně spím déle, ale poslední dobou jsem ňáká unavená a chodím spát třeba už kolem 10.
Začal mi letní semestr a s tím další zadání na seminární práce. Naštěstí aspoň máme lepší rozvrh než v zimním semestru.

Jedna moje láska mi zvětšila touhu zase cvičit, a tak se do toho chci od pondělí dát a snad už konečně vyrazíme i do té posilky. Bylo by to fajn. Minulý týden jsem byla řekvapená, když jsem váhu měla na rozhraní 59-60. Na koleji váhu nemám, a tak si vždy musím počkat domů.
Už by mohlo být ale tepleji. Ty mrazi jsou hrozné, člověku se nechce vylézt z domu.
Dnes konečně pojedu domů a doufám, že jsi užiju pěkný víkendt s přítelem.

Mějte se krásně.
Terez♥
 

Pause

20. ledna 2018 v 19:02 | Terez
Zdravím ♥
Vím že jsem naposledy psala někdy v srpnu, což je dlouhá doba, ale dělo se dost věcí. V září jsem tedy nastoupila na vysokou školu, obor: dokumentace památek. Dost lidí si pod tím to pojmem představí leda cos, ale ač to zní lehce, není to tak. Tedy vzhledem k tomu, že já už mám nějaké ty základy ze střední, tak některé předměty nejsou pro mě až tak složité. Ale yní máme zkouškové období a je to chaos. Nevím co dříve. Naštěstí už to mám pomalu za sebou. Ale je to samý stres.

Mmm, s jídlem to není nic čím bych se chtěla chlubit. Jsem na koleji, takže si vetšinou vezu ňáké jídla z domova co se uvaří a pak bohužel ňáké to instantí jídlo. Váhu si ale držím v rozmezí 60-61. Nejsem z toho nadšená, ale aspoň nebřibírám, bohužel ani nehubnu. Jediné co, tak v tom to zkoužkovém období, když se stresuji nemám moc hlad, takže nejím tolik. Jinak se ale snažím jíst pravidelě. Co jsem na koleji, tak ani necvičím. Chtěla bych zase začít, je znát, že nemám žádný pohyb.

Bála jsem se, že se oddálím rodině a příteli, což se nastalo. Řekla bych, že je to možná i lepší. Více spolu mluvíme a jsem víc, jak to napsat, jsem mamce schopa říct i věci, které bych ji dříve neřekla. Asi je to z toho stresu a jak jsem na koleji. Doma je prostě doma a avalí se vám všechny ty problémy, které celou tu dobu držíte v době máte deprese a nakonec s tím musíte už vyjít ven. Jsem ráda že mám v mámě a u přítele oporu. Jediné co mi zlepší náladu, když se cítím sama na koleji, je má spolubydlící. Ve škole máme dobrý kolektiv, jsme třída je holek. Jsem ráda, že jsem našla dalšího skvělého člověk, v kterém mám též oporu a konečně někdo chápe více mé problémy. Doufám, že ji neztratím ♥ Na druhou stranu, co jsem na škole, neviděla jsem se už dlouho s mojí nejlepší kamarádkou. Ani přes Vánoce, což mě moc mrzí, ale musím se smířit s tím, že už tak mám málo času a ona má také svůj život.

A když už máme ten Nový rok, dala jsem si nějaká předsevzetí, např. naučit se už konečně hrát na kytaru podle akordů, více číst, naučit se plést/háčkovat, nenadávat tolik, být trochu pozitivnější a milá k lidem. Až mi skončí zkoušky, chtěla bych se vrhnout do toho háčkování. Čtu už od Vánoc, nebo se o to aspoň pokouším, teď zase není tolik času a hlavně nevím co číst dříve.

Doufám, že Vám se daří lépe.


Terez ♥

More or Less

26. srpna 2017 v 12:08 | Terez
Zdravím ♥

Omlouvám se, že píši po delší době. Neměla jsem to teď zrovna lehké. Skoro každý den depky, záchvaty pláče atd.
Občas se na sebe kouknu a řeknu si "jsi na tom docela dobře", a pak jsou zase dny, kdy si říkám "koukni se na sebe, jak vypadáš,
dělej něco". Takhle je to stále dokola.

V týdnu jsem strávila noc u nejlepší kamarádky. První den jsem musela jíst, tak trochu mě "hlídala", ale myslí to dobře.
Druhý den jsem měla jen snídani. Ale bylo to fajn se na chvíli cítit zas fajn.
Další věc je, že máme občas takové krize s přítelem, díky mým náladám. Ale naštěstí se to už lepší.
Minule mě překvapil nádhernou růží. Mám z ní obrovskou radost. Jsem ráda, že se to lepší.
A do toho spadají další problémy, ale ty tu rozebírat nechci.

Rozhodla jsem se začít zase snídat, tak uvidím, jak dlouho mi to vydrží. Chtěla jsem i začít trochu jíst, už i kvůli příteli, ale nejde to. Předevčírem jsem si dala trochu polévky a druhé jídlo. Celý den mi bylo zle. Nutím se do jídla, musím zase přestat, pak mi je lépe.

Za měsíc už nastupuji na vysokou. Člověk si řekne, že je to ještě měsíc, ale uteče to hrozně rychle. Toho se bojím.
Vzhledem k tomu, že budu na koleji se s přítelem, i s rodinou vidím jen o víkendy a bojím se, že to nějak ovlivní naše vztahy.
No každopádně má touha nastoupit na vysokou hubenější asi nevyjde. Ale vzhledem k tomu, že na koleji budu s kamarádkou, rozhodli jsme se, že spolu budeme cvičit, běhat a tak. Což bude fajn, mít někoho, kdo bude cvičit se mnou.

Dále mám bohužel takové ty dny, kdy se i přes můj odpor k jídlu přejím. Nastane stres, nervy a já to prostě zajídám a pak je mi zle.
S tím bych také chtěla něco udělat, musím na tom vážně už zapracovat. A jak stále tvrdím, že začnu zase cvičit?
No pořád nic, ale už se do toho chci vážně opřít.

Užijte si zbytek volna.
Terez ♥
 


- Pokrok -

9. srpna 2017 v 20:35 | Terez

Zdravím ♥
Za těch pár dní se mi docela daří, co se jídla týče, krom jednoho dne asi.
Jím méně a více zeleniny a ovoce.
Už si začínám celkem zvykat i na pocit hladu.
Mám ale stále výčitky, když s ním něčeho víc. Občas i chuť jít dané jídlo vyzvracet,
ale to se mi moc nechce.
Poslední dobou mám dost pohybu. Chodím po výletech a k večeru si jdu s přítelem zaplavat/zablbnout.

Mrzí mě, že někteří lidé nechápou můj problém, že se necítím dobře ve svém těle a nabízí mi třeba čokoládu nebo nanuk.
Já odmítám, jak jinak.
Začala jsem znovu i cvičit, konečně. To mi aspoň trochu dodává sebevědomí.

Měla jsem jeden den problém, že jsem nejedla vlastně nic, až teda večer jsem si musela jít něco dát. Chtěla jsem držet hladovku, ale to tělo to ještě nezvládlo. Bylo mi zle, cítila jsem se slabá a motala se mi stále hlava. A to jsem pořád pila.
Snažím se teď jíst cca do 600kcal. Ten jeden den jsem měla tedy 900kcal, ale vycvičila jsem to a vyplavala.

Dnes jsem byla na vysoké škole optat se ještě na pár informací a zeptat se na kolej. Konečně mi přiřadili pokoj a jsem na něm i s kamarádkou, jak jsme se dohodli. Mám z toho radost. Příští týden jedeme na zápis. Tento pátek plánujeme s přítelem jet pryč přes víkend. Budu nejspíš muset víc jíst, ale dva dny to snad zvládnu. Budeme chodit po výletech, takže pohyb naštěstí mít budu.

Teď se chystám na jeden nový film - Feed.
Užívejte večera.
Terez ♥

Again

5. srpna 2017 v 18:22 | Terez |  Deník
Zdravím ♥
rozhodla jsem se se sebou začít zase něco dělat. Poslední dobou jsem se svým
tělem znepokojená, opět. Mám výčitky po každém jídle, které sním.

Poprvé to začalo někdy během druhého ročníku na střední škole. Začala jsem míň jíst, neúmyslně. 
V tu dobu jsem byla ještě hubená. Dělala jsem si menší svačiny, mamka mi občas
donesla nutridrink a můj stažený žaludek se pomalu vrátil do normálu.
Jenže, co je to normální?
Další cca rok jsem jedla "normálně".
Teda krom toho, že jsem neměla teplé obědy, ale večeře.

Pak nastal poslední ročník školy. Maturita, ples a další. No a bohužel během posledního roku jsem
lehce přibrala. Nebyla jsem nějak silná/tlustá. Jen jak mi řekla doktorka, měla
jsem "povolnější" břicho. To byla první věc, která mě zaskočila.
Dále mé fotky z plesu, které jsem obrečela a řekla si, že takhle to dál nejde.
Dopadlo to tak, že jsem jen snídala a večeřela. Svačiny jsem např. dávala své
spolužačce nebo je prostě vyhodila. Večeři jsem si musela dát, protože doma
bych to asi neokecala. Začala jsem pravidelně cvičit a během chvilky shodila
5kg. Ovšem maturita vše zkazila. Přišly nervy a chutě k jídlu, a tak jsem
začala pomalu zase pravidelně jíst.

Váhu jsem si udržela. Mám po matuře a v půlce září
nastupuji na vysokou. Ovšem má nechuť k mému tělu se vrátila.
Takže jsem se rozhodla vrátit se do starých kolejí a jíst méně. Což se mi zatím daří.
Chtěla bych shodit dalších 5kg. Jediným problém je, že přítel na mě lehce dohlíží,
jestli jím. Přes oběd jsem tedy většinou sama, to bývá v práci, ale večer,
to jsem s ním a musím jíst. Poslední dobou to mám ale tak, že když nejím,
je mi zle. Když se najím, je mi též zle a mám výčitky.
Nevím co s tím, nemáte někdo ňákou radu, prosím?

Mějte se krásně, Terez ♥

Nový blog

12. února 2017 v 12:42 | Terez.. |  Články
Ahoj všichni, založila jsem nový blog. Budu používat oba, ale každý v jiném směru.
Budu ráda za vaše ohlasy.
BLOG

Amy a Roger: Na cestě

23. ledna 2017 v 19:32 | Terez.. |  Články
Dnes tu mám recenzi na kniku, která spadá do mých oblíbených: Amy a Roger: Na cestě
Je od spisovatelky - Morgon Matsonové a nakladatelství COOBOO, které jistě všichni známe.
Pamatuji si, jak jsem ji strašně moc chtěla a nakonec jsem se ji dočkala.
Čte se jedním dechem. Měli jsem ji předčtenou během pár dnů.
A teď k ději.
Hlavní postavě Amy zemře otec při autoněhoně, které se také zůčastnila. Od té doby má Amy strach řídit. Její matka se rozhodne přestěhovat a odjed do nového státu dřív, a tak Amy zařídí ovoz a to Rogera. S Amy se znají od mala, ale čím byli starší, tím se přestali vídat.
Spolu se vydávájí na trip a rozhodnou se trochu pozměnit trasu a navšítit místa, která chtějí. Začně se to ale komplikovat a Amy pomalu zjišťuje, že se do Rogera zamilovává, ten měl ale v plánu navštívit svou bývalou přítelkyni.
Víc vám neprozradím. Jak si myslítě, že to dopadlo? Četl jste někdo knihu a jaký na ni máte názor? Určitě se podělte o svůj názor.
Mějte se fajn a čtěte, čtěte..čtěte.

Time

16. ledna 2017 v 19:38 | Terez.. |  Deník
Ahooj, dnes bych chtěla probrat čas. Poslední dobou ho vůbec nemám. Díky maturitnímu ročníku se pořád věnuji škole a ničemu jinému. Prostě ráno vstanu, jdu do školy, tam jsem tak do 4, někdy půl 5 a jdu domů. Doma se najím, dám i vanu a vytáhnu učení. Maturitní otázky, učení na písemky a seminárky. Bohužel, naposled jsem to trochu přehnala a zhroutila se z toho. Musela jsem si vzít den volna a tak jsem vynechala školu. Už ani moc nespím.
Naštěstí se v sobotu našel ňáký ten čas, a tak jsem strávila víkend u mé kamarádky,jenže v neděli zase škola.
Snažím si udělat čas i na plesy, např. příští pátek na jeden jdu a už se hrozně těším.
Ráda bych si také udělala výlet někam, ale pořád nevím, jak to dopadne.
Mimo to mě čeká i můj ples a já pořád nevím co s vlasama a jaké líčení. Šaty a boty už naštěstí mám. Kdyby někoho zvás napad nějaký účes,určitě se o něj podělte. Budu ráda.
Tímto jsem asi u konce s kratším článkem a mířím se zase učit.
Mějte se.

Again?

5. ledna 2017 v 23:10
Znáte ten pocit, když vám je na nic? Je vám smutno a vy nevíte proč. Poslední dobou se mi to stává čím dál víc. I když mám okolo sebe pár lidí, co mě rozesmějí, uvnitř to mám ale stejné, mimo vše, nevnímám, vše mi uniká. Ztrácím se ve svých vlastních myšlenkách a občas už nevím, co je vlastně pravda, čemu mám věřit. Moje city jsou jak někde v mixéru a já ani nevím co cítím a z toho jsem pěkně zmatená. Bojím se, že se něco nepovede, že to skončí špatně a nebo to prostě ňějak skončí a já budu třeba nakonec ráda.
Poslední dobou nemám ani na nic náladu, krom jedné věci, která je tajná :D. Jsem ráda, že mě ve škole i mimo nic podrží a rozveselí má kamarádka M. Za to jsem ji hrozně vděčná. Vlastně mi ukázala svět i trochu jinak.
Nebudu vám tu psát o blbostech, jak se vzpamatova ze vztahu, protože na to má každý svůj způsob. Tím chci jenom říct, že tím mé nálady způsobeny nejsou.
Občas mám chuť utéct někam do lesa nebo do přírody a sednout si tam a poslouchat přírodu a utápět se dál ve svých myšlenkách. Nebo jet k mořu a jen tak sedět na pláži. Cítit se vážně volná a zapomenout na vše.
Byla bych ráda, kdybych nebya jediná, kdo to takhle má a myslím si, že nás je víc.
Každý máme svůj život a já ho pořád promrhávám.

Očekávání

1. ledna 2017 v 17:32 | Terez.. |  Deník
Nový rok je tu a já si řekla, že se Vám budu už vážně věnovat a pokusím se najít nějaký ten čas.
Vánoce a Nový rok jsem trávila s rodinou, protože s přítelem jsme se rozešli. Takže mám teď víc času a prostoru pro sebe. Tím je vše jednodušší. No za rok 2016 se stalo dost věcí. Koupii jsme si s přítelem králička Minnie, která je ale momentálně u něj. Byla jsem na akci CarWars, kdo nevíte, co to je, najděte si to na internetu, ale zábavy je zde dost. A v létě jsme byla na horách.
Už jsem v posledním ročníku, takže se mi blíží maturita a ján nevím co dřív.
Také jsem se rozhodla psát na wattpad, tak uvidím, jak se mi povede.
Přeji všem jen to nejlepší do Nového roku.

Kam dál