Nový blog

12. února 2017 v 12:42 | Terez.. |  Články
Ahoj všichni, založila jsem nový blog a sem už tedy chodit nebudu.
Budu ráda za vaše ohlasy.
BLOG
 

Amy a Roger: Na cestě

23. ledna 2017 v 19:32 | Terez.. |  Články
Dnes tu mám recenzi na kniku, která spadá do mých oblíbených: Amy a Roger: Na cestě
Je od spisovatelky - Morgon Matsonové a nakladatelství COOBOO, které jistě všichni známe.
Pamatuji si, jak jsem ji strašně moc chtěla a nakonec jsem se ji dočkala.
Čte se jedním dechem. Měli jsem ji předčtenou během pár dnů.
A teď k ději.
Hlavní postavě Amy zemře otec při autoněhoně, které se také zůčastnila. Od té doby má Amy strach řídit. Její matka se rozhodne přestěhovat a odjed do nového státu dřív, a tak Amy zařídí ovoz a to Rogera. S Amy se znají od mala, ale čím byli starší, tím se přestali vídat.
Spolu se vydávájí na trip a rozhodnou se trochu pozměnit trasu a navšítit místa, která chtějí. Začně se to ale komplikovat a Amy pomalu zjišťuje, že se do Rogera zamilovává, ten měl ale v plánu navštívit svou bývalou přítelkyni.
Víc vám neprozradím. Jak si myslítě, že to dopadlo? Četl jste někdo knihu a jaký na ni máte názor? Určitě se podělte o svůj názor.
Mějte se fajn a čtěte, čtěte..čtěte.

Time

16. ledna 2017 v 19:38 | Terez.. |  Deník
Ahooj, dnes bych chtěla probrat čas. Poslední dobou ho vůbec nemám. Díky maturitnímu ročníku se pořád věnuji škole a ničemu jinému. Prostě ráno vstanu, jdu do školy, tam jsem tak do 4, někdy půl 5 a jdu domů. Doma se najím, dám i vanu a vytáhnu učení. Maturitní otázky, učení na písemky a seminárky. Bohužel, naposled jsem to trochu přehnala a zhroutila se z toho. Musela jsem si vzít den volna a tak jsem vynechala školu. Už ani moc nespím.
Naštěstí se v sobotu našel ňáký ten čas, a tak jsem strávila víkend u mé kamarádky,jenže v neděli zase škola.
Snažím si udělat čas i na plesy, např. příští pátek na jeden jdu a už se hrozně těším.
Ráda bych si také udělala výlet někam, ale pořád nevím, jak to dopadne.
Mimo to mě čeká i můj ples a já pořád nevím co s vlasama a jaké líčení. Šaty a boty už naštěstí mám. Kdyby někoho zvás napad nějaký účes,určitě se o něj podělte. Budu ráda.
Tímto jsem asi u konce s kratším článkem a mířím se zase učit.
Mějte se.
 


Again?

5. ledna 2017 v 23:10
Znáte ten pocit, když vám je na nic? Je vám smutno a vy nevíte proč. Poslední dobou se mi to stává čím dál víc. I když mám okolo sebe pár lidí, co mě rozesmějí, uvnitř to mám ale stejné, mimo vše, nevnímám, vše mi uniká. Ztrácím se ve svých vlastních myšlenkách a občas už nevím, co je vlastně pravda, čemu mám věřit. Moje city jsou jak někde v mixéru a já ani nevím co cítím a z toho jsem pěkně zmatená. Bojím se, že se něco nepovede, že to skončí špatně a nebo to prostě ňějak skončí a já budu třeba nakonec ráda.
Poslední dobou nemám ani na nic náladu, krom jedné věci, která je tajná :D. Jsem ráda, že mě ve škole i mimo nic podrží a rozveselí má kamarádka M. Za to jsem ji hrozně vděčná. Vlastně mi ukázala svět i trochu jinak.
Nebudu vám tu psát o blbostech, jak se vzpamatova ze vztahu, protože na to má každý svůj způsob. Tím chci jenom říct, že tím mé nálady způsobeny nejsou.
Občas mám chuť utéct někam do lesa nebo do přírody a sednout si tam a poslouchat přírodu a utápět se dál ve svých myšlenkách. Nebo jet k mořu a jen tak sedět na pláži. Cítit se vážně volná a zapomenout na vše.
Byla bych ráda, kdybych nebya jediná, kdo to takhle má a myslím si, že nás je víc.
Každý máme svůj život a já ho pořád promrhávám.

Očekávání

1. ledna 2017 v 17:32 | Terez.. |  Deník
Nový rok je tu a já si řekla, že se Vám budu už vážně věnovat a pokusím se najít nějaký ten čas.
Vánoce a Nový rok jsem trávila s rodinou, protože s přítelem jsme se rozešli. Takže mám teď víc času a prostoru pro sebe. Tím je vše jednodušší. No za rok 2016 se stalo dost věcí. Koupii jsme si s přítelem králička Minnie, která je ale momentálně u něj. Byla jsem na akci CarWars, kdo nevíte, co to je, najděte si to na internetu, ale zábavy je zde dost. A v létě jsme byla na horách.
Už jsem v posledním ročníku, takže se mi blíží maturita a ján nevím co dřív.
Také jsem se rozhodla psát na wattpad, tak uvidím, jak se mi povede.
Přeji všem jen to nejlepší do Nového roku.

Nový rok

21. února 2016 v 22:28 | Terez.. |  Deník
Ahojky,
nepsala jsem hoodně dlouho, vím. Poslední dobou mě to ale zas táhne k psaní. Bylo toho celkem dost a nebyl čas, teda moc ho není ani teď. Jsem ve třeťáku a ve škole jsem od 7 do půl 4 nebo do půl 5, takže jsem ráda když se najde ňáký ten čas na jiné věci než na škole. Většinou přijdu domů a jdu se učit. O víkendy jsem tedy s přítelem, což jsem ráda, že aspoň ty se výdáme. Bydlíme totiž každý jinde, trochu dál od sebe. Jsem ráda, že to funguje. No ale ve škole sedím se svojí skvělou kámoškou a nikdy se nenudíme. Rozhodla jsem se, že si pomalu už začnu připravovat něco na výšku, na kterou chci jít.
Tento rok se snažím i víc odreagovat od školy a tak mám v plánu tři plesu. Na jednom jsem už byla, což byl mimochodem přítelův, takže prima. A snažím se i víc věnovat kamarádům než minulý rok, což mě moc mrzí. Teď je to ale fajn, až na ten čas, kterého je vážně minimum. Snažím se "dokopat" k yoze, abych se cítila trochu líp a navíc mě baví víc, než sklapovačky, dřepy a tak. :D No nic, měla bych se vyspat do školy.
Mějte se, páčko :*

Láska?

26. července 2015 v 21:04 | Terez.. |  Deník
Ahojky,
tak jsme v pátek vyrazili k známým tedy. Večer jsme grilovaly a pak jsem šla brzo spát, aby byla už sobota. Ráno jsem vstala a šla se upravit, pak chvilku na mobilu, venku, oběd a nakonec jsem šla čekat než přijede kámoš. Joo bylo to fajn, šli jsme se projít a blbi jsme. Je možné, že se do někoho můžete "zakoukat", tak rychle, i když ani nechcete? No mimo to, později večer došlo k loučení, což není má oblíbená věc. Musím tam teď jezdit častějš a ne abysme se zas viděli za dva roky :D Takže plánuji dopředu :D Rozhodně se tam těším. Večer jsme zase grilovali a v dnes cca ve 3 vyrazili domů. Je tu trochu nuda, ale doma je doma :3 Asi půjdu na skype a pustím ňáký film.
Tak páčko :))

Přespávačka

23. července 2015 v 21:13 | Terez.. |  Deník
Ahojky, tak včera jsem byla s mamkou a s bráchou na obědě v Nise(obchoďák). Po obědě jsem vyrazila čekat na kímošku a abych si zpříjemnila čekání, tak jsem si koupila malinový koktejl. Domča přijela a my vyrazili po chvíli k ní. No nejdřív jsme zkoukli film a pak si objednali pizzu. Hm byly dobrý :3 Večer jsme si šli udělat procházku k přehradě, kde jsme si pak sedli na molo a sledovaly světla na vodě a povídali si. Domů jsme dorazili asi kolem 11 no a pak jsme ještě kecali. No a dnes jsme zase různě blbli. Zítra zase jedu k jedné kámošce, do vesnice, která je 4 km od té mé staré, takže obvolám pát lidí. Ráda bych je viděla. Snad budou mít čas. Předchvilkou jsem si zapálila svíčku a pustila ňákou hudbu, abych si zpříjemnila večer. Tak se zatím mějte :))

Je to ten pravý, nebo ne?

21. července 2015 v 20:54 |  Články
Máte ten pocit, že znáte člověka a on je váš "pan/í dokonalý", prostě ideální představa vašeho idola/ky? Určitě ano, ale jakoby osud nepřál abyste byli spolu. Potkala jsem kluka a v jednu chvíli si říkala, že třeba on je ten někdo s kým bych mohla prožít život, i když v tomhle věku představa, že mám být s někým na pořád, je trochu divná, ale neodsuzuji to. No jenže po pár měsících jsem si uvědomila, že to není on, ale někdo jiný. Teď docela výhlížím typy jemu podobné, ale nic se mu nevyrovná že. Mám pocit, že to on ke mně patří, že si ve všem rozumíe, ale třeba se pletu. Ale co když je tu ještě někdo, kdo vám vyhovuje také ve všem, ale i tak to prostě nejde. Má pak cenu se snažit s nimi být, i když jen jít ven nebo tak. Nebo prostě přestat čekat na "zázrak" a víceméně zapomenout? Co myslíte?

Photoalbum

21. července 2015 v 20:34 |  Deník
Mmm ráno mě probudilo sluníčko, tak jsem hned vylezla z postee a šla si udělat snídani. Těšila jsem až půjdu ven s kámoškou a tak jsem hned po obědě vyrazila. Bylo zase horko, tak jsme se pařili, ale i tak jsme si den užili. No chtěla photoalbum, jednobarevné. Nevěřili byste jaký je problém takové sehnat. Prošli jsme snad všechny krámy a nic. Radši jsme si daly jahodový a borůvkový koktejl. S těma jsme pak courali v knihkupectví a v hračkářtví, kde jsme ještě pořád hledali. A udělali pár šílených fotek. Už nás vážně boleli nohy, tak jsme si radši koupili zmrzku a sedli si na náměstí. Byli docela velký, ani jsem ji nedojedla :D Ovšem nejlepší bylo, když jsme chvílli seděli v nákupáku a jeli ňácí kluci, taková partička, okolo 20 let. No a zamávali ním, tak jsem taky zamávala ze strandy. Chvíli na to jsem dostala asi 10ti minutový záchvat smíchu. Ani nevím z čeho, ale nešlo to zastavit, a pak jsme se smáli už obě. K večeru jsme se už odloučili. Já přišla domů a flákla sebou na postel. Ještě teď ty nohy bolí :D


Kam dál